Zkouška naší tolerance

Krásný den milé kolegyně, vážení kolegové,

každý nějak působíme na druhé lidi. A jistě je to různé. Na někoho působíme odvážně, přidrzle, suverénně, na druhé mile, laskavě. Většinou bychom si přáli, aby nás lidé vnímali příznivě až mile. Aby nás neposuzovali až neodsuzovali.

Tento rok je zkouškou odvahy a míry naší tolerance.

Obvykle jsme názorově jednotní s blízkými osobami, ale tato doba přinesla názorový rozpor. A rozpor přináší zkoušku naší tolerance. Tolerance je nezbytná a velmi žádoucí, potřebná a je to podle mne jeden z důvodů, proč to všechno vzniklo. Ale i tady by bylo mnoho názorů.

Určitě jste překvapeni, že najednou se názorově nepotkáváte s kamarády, kolegy. Na kafíčku či jinde je to „ostřejší“ než obvykle. Prostě tam, kde byla vždy názorová shoda, není. Nová zkušenost.

Co mám na mysli? Téměř zakázaná otázka – očkování a viditelné – nošení roušky.

I u nás v rámci širší rodiny nejsme jednotní a u Vás to bude velmi pravděpodobně podobné. Zažili jste určitě jako já nátlak rodiny s opačným názorem, proč je Vaše rozhodnutí nesprávné. A ataky mnohdy sílily. Stát si za svým, mít svobodu a nést si zodpovědnost za svoje zdraví, to je základní právo člověka.

Od mojí blízké známé, kolegyně, jsem se dověděla, že mají rozkol i s manželem. Jeho rodina má jeden názor, ona s její rodinou a dcerami druhý. Rozkol, který zvládáme.

Učíme se respektu k druhým, k jejich názorům.

A také se neobhajujme, proč. Netřeba se obhajovat.

Každý má právo se rozhodnout za sebe a každý dostal do vínku jeden život s příběhem, který je naprosto jedinečný a který nelze přirovnávat k jinému.

Máme právo dát radu, pokud nás někdo požádá a zeptá se, proč já takto.

Ke mně:

• nejsem a nebudu naočkovaná – žiji život v péči o vlastní imunitu, svět TARANI,

• nenosím roušky ze stejných důvodů.

Zda jsem narazila?

Ano. Poprvé mě v Praze nedovezl UBER na objednanou zastávku, protože jsem si roušku nasadila až na vyzvání, a vysadil mě. Docela mi to nabouralo program, rozhodilo, byť se mi to tak nejevilo a následně jsem ztratila doklady se všemi platebními kartami. Podruhé nás nepustili do hradu Bouzov.

Víte, že je rozhodnutí NSS, že Vás nikdo nesmí nutit do roušky?

Respektuji, že to lidé mohou mít jinak, soucítím, pokud zvládám.

Sdílím často a hodně, tak ode mne máte porci sdílení k aktuálnímu, možná až zakázanému tématu.

Vyjádříte se? Nasdílíte cokoli od Vás?

Za mne je důležité nešířit STRACH a NEBÁT SE.

Vše má svůj význam…

Krásný zbytek léta

P.

Pěva Čouková 
zakladatelka a ❤️ Účetního Portálu ®
majitelka účetní a daňové kanceláře Oswald a.s.®
auditorka č. 1149, daňová poradkyně č. 23
zkušební komisařka KDP CŘ ®
DAŇAŘ ROKU 2020 v kategorii DANĚ Z PŘÍJMŮ
www.pevacoukova.cz

Moje současné motto:

• Kola se točí…
• Jedeme dál…
• Spolu to zvládneme…
• Jsme optimističtí…
• Nevzdáváme se…

“To, co lidé nazývají štěstím, je okamžik, kdy přestanou mít strach.”

Gilbert Cesbron

P.S.

Nepřehlédněte naše letní nabídky, stojí za to a jsou mezi nimi klenoty.

Velké poděkování posílám neznámému nálezci mých dokladů, který je našel a odevzdal na Policii.