Když nejde o život, nejde prakticky o nic…

Dobrý den milé kolegyně a milí kolegové,

včera byl zvláštní den. Kombinace emocí a pocitů mě nabíjela nahoru a dolů už od rána. Vím od předešlého dne o zdravotní komplikaci mně blízké osoby, ženy, kterou mám velmi ráda pro její laskavou, veselou povahu, a nejen to. Je to člověk, se kterým je Vám prostě dobře. Když slyšíte o zdravotním problému kohokoliv, vše se v člověku zastaví. Jde o život…Znáte to pořekadlo, že „Když nejde o život, nejde prakticky o nic…“. A nejednou cítíte význam řečeného silněji a zřetelněji. V uších mi zní, „Příteli chvátej SOS…“ ranní písnička, kterou hráli v rádiu na mojí cestě autem do Brna. Vzpomněla jsem si na seriál Sanitka z mého mládí. Ve zdravotnictví platí dvojnásob, že vše je o lidském přístupu. Vážím si těch, kteří jsou na správném místě, umí se rozhodnout, mnohdy zariskovat, aby zachraňovali. A lékaři mají často lidský život ve svých rukou. S těmito emocemi jsem jela na včerejší přednášku. Do sálu, kde bylo 300 lidí. Neuvěřitelné… Ještě večer jsem cítila velikou vděčnost, že mohu sdílet svoje znalosti s dalšími lidmi. Přednášku jsem si užila, miluji setkání „na živo“, předávání a získávání energie v jednom. Mnohé účastníky jsem znala, mnohé ne, všichni byli přátelští a milí.  Moje ranní únava se rozplynula a dostavilo se naplnění z mojí práce.

A v podvečer jsem se opět v myšlenkách přesunula do nemocnice a zacílila na to, jak mohu pomoci. Někdy můžeme pomoci, někdy nemůžeme. Ale vždy se můžeme zastavit a poslat svoji energii a myšlenky dalšímu člověku, který to potřebuje. Zapálená svíčka s pohledem do ní, to je pro mne samozřejmost, když jde o vážné věci. Ano věřím na mnohé mezi nebem a zemí.

Cítím, že potřebuji odpočinek, start po dovolené byl raketový… A včera to bylo nahoru dolů.

A já jsem si slíbila, že si odpočinu, tak uvidím, zda to zvládnu. Nelehký úkol.

Mějte krásné dny.

P.

Pěva Čouková

Zakladatelka a  ❤️ Účetního Portálu ®

www.pevacoukova.cz