Radost versus dřina

Dobrý den milé kolegyně a milí kolegové,

Je březen, měsíc daňových přiznání, účetních závěrek. V daňových a účetních kancelářích toho máme hodně.

Já toho mám hodně tak nějak nonstop. Nevadí mi práce, nevadí mi ani hodně práce, ať je doma, na zahradě, u plotny nebo v kanceláři. Ale má to jednu důležitou podmínku. Potřebuji cítit RADOST. Radost nad tím konáním, úsměv na tváři, cítit pohodu, těšení se na super výsledek. A ten může být malý, velký. Protipólem radosti je DŘINA. Jakmile mám pocit, že je to dřina, že se to drhne, že jsou všichni kolem naštvaní, nemůžeme se domluvit, je nervozita, není to ono. Radost se obvykle za těchto okolností nedostavuje.

Ano, radost z konání…Konání je cesta a na té je třeba cítit radost. Mnohdy, když jsme hodně soustředěni na cíl, očekávaná radost a pocit štěstí se v cíli nedostaví. Není tam. Máme splněný cíl, ale ono to štěstí tam prostě není. Kde je? Proč se neraduji? Znáte to?

Je možné si radost z konání tak nějak vypěstovat, opečovávat, aby byla? Za mne určitě. Důležitou součástí tohoto postoje je respekt k okolí, ke kolegům, přátelům, rodině. Každý má právo být naladěný podle svého, ale já můžu zůstat naladěná také podle svého. Nemusím přijímat, ale mohu rozdávat. Je to tok energií. A jindy to budu naopak já, kdo načerpá z pozitivního okolí. A také myslet na sebe. Potřebuji kafe, jít cvičit, na procházku? Pokud ano, udělat to.

Moje rada na březen je radovat se z každodenního konání, neztratit potěšení nad vším, co se podaří. Někdo říká radovat se z maličkostí, nebrat je jako samozřejmost. Zamyslet se nad tím, jak to mám já. Příklad z práce – mám radost, že mám uzavřeného dalšího klienta, že jsem si vyjasnila a požádala o přeplatek na finančním úřadu, souhlasí mi zálohy, sedí DPH na tržby…

A na zahradě rozkvetla čemeřice s krokusy.

Když jsem byla letos na začátku ledna na semináři Renaty Angelo, kde jsme mimo jiné chodili po žhavém uhlí, odnesla jsem si jeden důležitý postřeh, který se ve mně usadil. To, jak se cítím, je můj postoj. Není to tak, že já se cítím skvěle, pak přijdu do práce nebo se potkám se synem či s tchýní, oni mi vysají energii a ta je pryč…Sebrali mi jí. Tak to není. Já si mohu svoji energii ponechat a zodpovědnost za moji náladu a radost je jen a jen na mně. Stačí, když si to uvědomím.

Přeji Vám, ať je pro Vás jakékoliv Vaše konání RADOST, ne DŘINA…

A pokud se to dlouhodobě nedaří, je třeba něco změnit, docela zásadně. Možná práci, možná vztah…

A o žhavém uhlí?  To někdy příště…

Krásný první jarní den…

Miluji jaro. Čerpejte z té energie přírody.

Nebyl to jen příslib, že přijde, jaro je opravdu tady. Napadlo Vás někdy, kdyby nepřišlo, že by zůstala napořád zima? Jakou máme důvěru v cyklus přírody. Neuvěřitelné. A my jsme jen drobnou součástí přírody.

P.

Pěva Čouková
zakladatelka a ❤️ Účetního Portálu ®

www.pevacoukova.cz